Expert Toyoty: Elektromobily svět nespasí, klíčem je lithium

Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně.

Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla Pratta měly přizpůsobit strategie rozvoje klimaticky neutrálního automobilismu, které by se neměly zaměřovat jen na elektromobily.

Bateriové elektromobily jezdí bez emisí, ovšem jejich spotřeba lithia je vysoká. Hybridy a plug-in hybridy tento prvek potřebují také, ale podle Pratta v mnohem menším množství.

Přečtěte si také:  Začala výstavba LNG terminálu Stade u Hamburku Od roku 2027 pokryje více než čtvrtinu české roční spotřeby

„Globální vozový park se musí co nejdříve elektrifikovat, nemělo by se to však dít pouze jedním způsobem,“ uvedl Pratt na letošním světovém ekonomickém fóru v Davosu. Podle něj by měl výsledný mix vést ke snížení emisí, ale při udržitelné spotřebě lithia.

Oxid uhličitý zůstává v ovzduší i 100 let

„Zaměřuji se na akumulaci CO2 v atmosféře, protože je pro nás všechny velmi důležité pochopit, že oxid uhličitý zůstává v ovzduší velmi dlouho, dokonce i 100 let. Nejdůležitější proto není, kolik ho vypustíme za jeden rok, nýbrž k jak vysoké koncentraci CO2 v průběhu času dospějeme. Chceme-li tuto akumulaci minimalizovat, musíme co nejrychleji snížit čisté emise CO2,“ vysvětlil prezident Toyota Resarch Institute.

Pro lepší ilustraci pohledu Toyoty na tuto problematiku uvedl Pratt jako příklad srovnání tří možných způsobů dekarbonizace vozového parku 100 automobilů se spalovacími motory s použitím stejného, omezeného počtu bateriových článků o celkové kapacitě 100 kWh. Typické průměrné emise CO2 za celý životní cyklus automobilu se spalovacím motorem jsou 250 g/km.

Volba elektrického pohonu způsobí, že celá baterie o kapacitě 100 kWh, která je v tomto experimentu k dispozici, bude určena pouze pro jeden vůz s nulovými emisemi. Zbývajících 99 vozidel nahradí konvenční vozy s emisemi 250 g/km CO2 a průměrné emise celého vozového parku se tak sníží o jedno procento.

Hybridy ve finále ušetří nejvíc

V případě pořízení plug-in hybridních vozů s 18 kWh baterií bude 100 kWh článků stačit na výrobu šesti takových vozů s průměrnými emisemi CO2 150 g/km. Průměrné emise nového vozového parku 94 aut se spalovacími motory a šesti plug-in hybridů budou 244 g/km, což představuje snížení o 2,4 procenta.

Přečtěte si také:  BILLA a Shell společně podpoří rozvoj elektromobility v České republice

Stejné články o kapacitě 100 kWh postačí k výrobě 90 klasických hybridů s baterií o kapacitě 1,1 kWh a průměrnými emisemi CO2 200 g/km. Výsledkem bude vozový park 90 hybridů a 10 konvenčních automobilů s průměrnými emisemi 205 g/km, což je až o 18 procent méně než před výměnou.

Třebaže individuální výsledek hybridního vozu není tak dobrý jako výsledek elektromobilu, kombinovaný výsledek celého vozového parku podle Pratta ukazuje, že hybridy využívají dostupný omezený počet článků do baterií mnohem efektivněji.