skoda_enyaq_rs_iv-dobijeni

Nabíječky pro elektromobily pro vozíčkáře? Často je to problém, přístupných je jen 15 %

Elektromobilita často slibuje jednodušší pohyb a větší nezávislost. Pro řidiče se zdravotním handicapem ale může celá cesta skončit v momentě, kdy je potřeba připojit nabíjecí kabel. Právě na to upozorňuje organizace Cesta za snem, která ve spolupráci s Ministerstvem dopravy zmapovala rychlodobíjecí stanice z pohledu člověka na vozíku.

Závěr je až nepříjemně přímočarý. Z kontrolovaných stanic je plně přístupných jen 15 procent. Mapování se týkalo zhruba pětiny rychlodobíjecích stanic v ČR s výkonem 50 kW a více. Nově jsou tato data k dispozici také v sekci Mapy na webu cistadoprava.cz, kde doplňují přehled o dobíjecí infrastruktuře.

Co řidiče na vozíku u nabíječek nejčastěji zastaví

Projekt finančně podpořilo Ministerstvo dopravy a vznikl z reálné zkušenosti handicapovaných řidičů. Ti v praxi narážejí na to, že přibližně polovina veřejných dobíjecích bodů není pro člověka na vozíku samostatně použitelná.

Problémy přitom nebývají „technické“, ale stavební a prostorové. Typicky jde o vysoké obrubníky, displeje umístěné výš než 160 centimetrů, úzká parkovací stání nebo ochranné sloupky, které komplikují manipulaci s kabelem.

Jak to shrnuje předseda spolku Cesta za snem Heřman Volf, cílem bylo vidět realitu přímo v terénu a hodnotit stanice vlastní zkušeností.

mapa
Zdroj: Cesta za snem

Výsledky mapování 2025: 410 prověřených stanic a tři barvy přístupnosti

Tým Cesta za snem dosud prověřil 410 rychlodobíjecích stanic v ČR i v zahraničí, z toho zhruba 330 v České republice. Výsledky ukládá do databáze, která stanice dělí do tří kategorií podle toho, jak reálně se dají obsloužit z vozíku.

  • Zelená (přístupná – 15 %)
    Stanice je v úrovni stání nebo vozovky, displej je ve výšce do 140 cm a uživatel je od stanice do 30 cm. Řidič ji zvládne obsloužit samostatně, a to jak přes aplikaci, tak čipem. Okolí stanice umožňuje bezbariérový pohyb bez zásadních překážek.
  • Žlutá (částečně přístupná – 44 %)
    Obsluha je možná, ale s obtížemi. Může jít například o stanici na schodu, větší vzdálenost uživatele od stanice až do 60 cm nebo hůře přístupný či nakloněný displej (do výšky 160 cm). Ovládání je možné aplikací. Pohyb okolo stanice je bezbariérově řešený jen omezeně.
  • Červená (obtížně přístupná nebo nepřístupná – 41 %)
    Stanice bývá umístěná na vyvýšeném ostrůvku, displej je příliš vysoko (nad 160 cm) a prostor kolem je úzký, často „sevřený“ obrubníky. Ovládání aplikací je nemožné nebo velmi obtížné.

Cíl není jen mapa, ale změna do budoucna

Mapování nemá sloužit jen jako rychlá pomůcka pro současné řidiče. Ambicí je také ovlivnit, jak se budou nové stanice povolovat a stavět. Po projednávání s dotčenými orgány státní správy by v budoucnu mohla vzniknout metodika a podklady pro provozovatele i výrobce, aby se potřeby handicapovaných zohledňovaly už při návrhu a výstavbě.

Pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu Jan Bezděkovský k tomu dodává, že podpora dobíjecí infrastruktury není jen o počtu stojanů, ale hlavně o kvalitě a uživatelském komfortu. Zpětná vazba z terénu podle něj ukazuje, že existující norma upravující přístupnost zřejmě není dostatečná. Tématu se navíc začíná věnovat i Evropská komise, a cílem je nastavit do budoucna rámec tak, aby nově budované stanice automaticky počítaly s potřebami handicapovaných a neopakovaly chyby z minulosti.


TIP: Spočítejte si nejvýhodnější autopojištění

Kalkulačka: povinné ručení a havarijní pojištění