Otevření stanice LCNG_Trnava

LNG a CNG v dopravě stagnují. Bez podpory nových vozidel se biometan neprosadí

První letošní data z české dopravy ukazují, že plynná paliva zatím neobracejí vývoj ve svůj prospěch. Spotřeba CNG a LNG v roce 2025 meziročně mírně klesla zhruba o čtyři procenta na 96,59 milionu metrů krychlových. Pokračuje tak trend, který je na trhu patrný už delší dobu. Výtoč stlačeného zemního plynu i zkapalněného zemního plynu v zásadě stagnuje a bez výraznější obměny vozového parku se na tom podle oborových zástupců jen těžko něco změní.

Svaz energetiky ČR a Český plynárenský svaz upozorňují, že současná úroveň spotřeby neodpovídá tempu, které by bylo potřeba pro plnění klimatických a dekarbonizačních cílů České republiky v dopravě. Jinými slovy, infrastruktura je v zemi vybudovaná, ale samotná doprava ji zatím nedokáže naplno využít.

Infrastruktura nestačí, když chybějí vozidla

Právě na tento rozpor upozorňuje výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba. Podle něj má Česká republika pro plynná paliva solidní zázemí, jenže vozový park za ním výrazně zaostává. Pokud se nepodaří rychleji obnovovat autobusy a nákladní vozidla a nahrazovat je vozy na bioCNG a bioLNG, poptávka po plynných palivech neporoste a jejich emisní přínos zůstane jen částečně využitý.

Kotrba zároveň připomíná, že by tím Česko přišlo hlavně o příležitost spojenou s biometanem. Ten by se podle něj mohl stát důležitým nástrojem pro snižování emisí skleníkových plynů z dopravy, jenže bez aktivní podpory obnovy vozidel se trh sám nerozhýbe. Dosavadní zkušenosti podle něj ukazují, že bez cílené podpory k výraznějšímu obratu nedojde.

Předběžná data to potvrzují i v konkrétních počtech. V České republice je nyní v provozu přibližně 1920 autobusů na CNG nebo bioCNG, zatímco cílový stav pro rok 2030 počítá zhruba s 2530 vozidly. Ještě větší rozdíl je v segmentu LNG tahačů. Těch dnes po českých silnicích jezdí méně než 200, přestože Národní akční plán počítá s růstem přibližně na 4000 vozidel do roku 2030. Bez výraznější obnovy vozového parku tak nelze čekat ani vyšší spotřebu plynných paliv, ani naplnění evropských cílů vyplývajících ze směrnice RED III.

Biometan má potenciál, ale naráží na konkrétní překážky

Biometan je často zmiňován jako jedno z nejslibnějších řešení pro českou energetiku i dopravu, jeho širší rozvoj ale zdaleka není bezproblémový. V cestě stojí několik bariér, které se týkají jak samotné výroby, tak připojení do soustavy a dostupnosti vstupních surovin.

Mezi hlavní problémy patří současné nastavení podpory pro bioplynové stanice, omezený přístup některých biometanových stanic k plynárenské infrastruktuře, ať už kvůli větší vzdálenosti od soustavy, nebo kvůli komplikovaným majetkoprávním vztahům. Překážkou jsou také vysoké investiční náklady na připojení a omezená dostupnost kvalitních organických odpadů, které slouží jako vstupní surovina.

Přesto už se v Česku objevují první projekty, které počítají s přechodem z výroby bioplynu na biometan a s jeho následným využitím v dopravě i energetice. Jenže samotné navyšování výroby podle odborníků nestačí. Pokud nebude současně růst poptávka, nové kapacity se v dopravě reálně nepromítnou a očekávané snižování emisí zůstane jen na papíře.

Tankování se během pár dnů změnilo v drahou záležitost. CNG zatím příliš nezdražilo

Nabídka může výrazně posílit, odběr ale musí držet krok

Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje v příštích třech letech podpořit výrobu až 350 milionů metrů krychlových biometanu. To představuje výrazné posílení na straně nabídky. Aby ale mohl biometan skutečně sehrát roli v dekarbonizaci dopravy, bude potřeba zajistit i odpovídající odběr.

Expertní výpočty založené na modelu MOSUMO ukazují, že pro naplnění klimatických cílů v dopravě bude v roce 2030 nutné dosáhnout spotřeby přibližně 110 až 130 tisíc tun bioLNG a zhruba 130 milionů metrů krychlových bioCNG. To už jsou objemy, které se bez funkčního propojení výroby, infrastruktury a vozového parku obejít nedají.

Česká republika přitom podle expertních odhadů má pro domácí výrobu biometanu výrazný prostor. Produkce by mohla v budoucnu dosáhnout až 14 TWh a pokrýt přibližně 18 procent dodávek plynového mixu. V současnosti v Česku funguje 540 bioplynových a 13 biometanových stanic. Výraznější rozvoj vtláčení biometanu do plynárenské soustavy se očekává až po roce 2030. Zelený plyn má být v rámci dekarbonizace důležitý i proto, že přechod na nízkoemisní energetiku bez využití plynu a plynových sítí by byl podle odborných odhadů dražší a pomalejší.

Největší prostor je v autobusech a těžké nákladní dopravě

Předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý označuje biometan za jeden z nejdostupnějších nástrojů pro rychlé snižování emisí v dopravě. Upozorňuje ale na stejný problém jako další zástupci oboru: stát sice podporuje rozvoj výroby, bez paralelního růstu poptávky však zůstane velká část tohoto potenciálu nevyužitá.

Za největší příležitost považuje veřejnou hromadnou dopravu, kde už existuje potřebná infrastruktura, zkušenosti i reálný prostor pro další rozvoj. Zároveň připomíná, že evropská legislativa, především směrnice RED III, počítá s významným zapojením obnovitelných plynů do dekarbonizace dopravy. Česká republika tak bude muset své tempo sladit s evropskými cíli.

Slabý zároveň upozorňuje i na konkrétní slabinu dotační politiky. Biometan je podle něj potřeba zahrnout mezi podporovaná paliva v dotačních programech pro vozidla veřejné dopravy. Aktuální programy totiž zvýhodňují pouze elektřinu a vodík. Současně ale dodává, že už probíhají jednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu o nových výzvách v rámci IROP, které by měly pokrývat také podporu CNG autobusů.

Vedle autobusů se jako klíčový segment jeví i těžká nákladní doprava. Spotřeba LNG v roce 2025 sice také mírně poklesla, na trhu ale přibývají noví hráči a tento segment si podle oboru drží potenciál dalšího růstu. Právě v těžké nákladní dopravě může kombinace LNG a bioLNG v následujících letech přinést rychlý a měřitelný pokles emisí.


TIP: Spočítejte si nejvýhodnější autopojištění

Kalkulačka: povinné ručení a havarijní pojištění